JA University - шаблон joomla Продвижение
Jste zde: Úvodní stránka Ze zahraničí
 
Na tomto místě najdete informace o podobných iniciativách ze zahraničí, o výzkumech či nám blízkých názorech různých zahraničních pracovníků z oboru, výzkumníků a akademických pracovníků, včetně odkazů na jejich webové stránky. Můžete se tak blíže seznámit, z čeho vycházíme, na čem stavíme, čím se inspirujeme, nebo jak k této oblasti přistupují lidé z různých oborů v zahraničí.

 

Jak to, že drogy užívá spousta lidí, ale většina z nich nemá problémy se závislostí?

 

Magazín Legalizace přinesl překlad vynikajícího článku Paula Hayese, čestného profesora Lonýnské univerzity,který dříve pracoval jako ředitel britské Národní agentury pro léčbu závislostí. V článku, stejně jako mnoho dalších, připomíná, že drogy samy nezpůsobují závislost a je potřeba dívat se na jejich užívání šířeji a vidět tak všechny aspekty života uživatelů drog a závislých, tedy celý kontext, abychom důsledky nevydávali za příčiny a naopak.

 

Hayes, P. (2015). Many people use drugs – but here’s why most don’t become addicts. The Conversation

Jak to, že drogy užívá spousta lidí, ale většina z nich nemá problémy se závislostí?

Užívání drog je naprosto běžné, závislost na nich je však celkem vzácná. Asi třetina dospělých během svého života vyzkouší nějaké nelegální drogy, na většině z nich to ovšem nezanechá žádné závažnější či dlouhodobé následky.

Číst dál...

Johann Hari - Příčiny vzniku závislosti jsou jiné, než si myslíme

 

Přinášíme vám zde skvělý překlad skvělého článku britského spisovatele a žurnalisty Johanna Hariho, zveřejněný na stránkách www.archetypal.cz. Autorka překladu se v úvodu ptá. Co je příčinou těžkých závislostí? Je to opravdu tak, jak nás léta učili? A pokud ano, čím to, že „boj“ proti nim jaksi nefunguje? Existují i jiné pohledy na věc? Článek Johanna Hariho původně vyšel na Huffington Post, verzi s delším úvodem najdete na blogu překladatelky. Nuže, posuďte sami ...

 

Hari, J. (2015). The Likely Cause of Addiction Has Been Discovered, and It Is Not What You Think. Huffington Post

Uplynulo sto let od prvního zákazu drog. A celé to dlouhé století, po které trvá válka proti drogám, nám naši učitelé a naše vlády vypráví stále stejný příběh o závislosti. Tento příběh je v našich myslích tak zakořeněn, že ho považujeme za samozřejmost. Zdá se zjevný. Zdá se prokázaně pravdivý. A až do chvíle, kdy jsem se vydal na 30 000 mil dlouhou cestu sbírat materiál pro mou novou knihu Chasing The Scream: The First And Last Days of the War on Drugs (Po stopě výkřiku: První a poslední dny války proti drogám), abych zjistil, co je skutečným hnacím motorem drogového konfliktu, jsem téhle story věřil taky. Ale na své cestě jsem zjistil, že prakticky všechno, co mi kdy řekli o závislosti, je lež. A že existuje úplně jiný příběh, který čeká na toho, kdo je připraven si ho vyslechnout.

Číst dál...

Závislost, tělo a společnost

 

Článek z pera sociologa D. Weinberga, působícího na Univerzity of Cambridge ve Velké Británii, vyšel v časopise Body and Society a je pozvánkou k využití tématu závislosti pro zkoumání vztahu těla a společnosti. Autor se nejprve kriticky vypořádává se třemi existujícími konceptualizacemi závislosti. Neurologické přístupy a teorie učení kritizuje kvůli slepotě vůči sociálním a symbolickým procesům, které závislost spoluutvářejí. Naopak symbolické interakcionisty obviňuje ze slepoty opačné: vůči materiálním entitám, které vstupují do interakce před-reflektivně. Ve druhé části autor rozvíjí perspektivu, která by se měla vyhnout oběma druhům slepoty. Podstatnou součástí této perspektivy je přiznání toho, že zakoušíme svět tím, že jsme v něm prakticky zahrnuti, že jej „užíváme“. Sociální učení tedy neprobíhá pouze na symbolické rovině, ale také tím, že děláme věci. Význam drogy a její emocionální efekt odvozujeme tedy do velké míry ze způsobů, jakým tuto drogu užíváme, v kontextech, které tvoří naše životy. A protože se tyto významy a efekty objevují před-reflektivně, ne-symbolicky, tak je jejich dopad na naše chování nevykalkulovaný a nedobrovolný.

Číst dál...

Je alkoholismus nemoc?

 

Přinášíme vám článek Davida J. Hansona, který je emeritním profesorem sociologie na State University of New York v Potsdami v USA. Více než 40 let se věnoval výzkumu v oblasti užívání alkoholu a na toto téma sepsal desítky článků, včetně dvou knih.

Tento článek Davida Hansona předkládá celou řadu argumentů pro zpochybnění tvrzení, že alkoholismus je nemoc. Pro českého čtenáře je to zajímavé čtení, protože dekonstruuje některé teorie a mýty, které se dodnes považují za platné. Například Jellinekova teorie alkoholismu a jeho stádia jsou v mnohých českých léčebnách stále uplatňována a lékaři s jejich pomocí diagnostikují pacienty. Hanson píše, že Jellinek nejen že tuto teorii postavil na pouhých stech dotaznících vyplněných členy Anonymních alkoholiků, ale dokonce se po etablování této teorie od ní sám distancoval, protože je vědecky neprůkazná a značně zavádějící.

Číst dál...

Představujeme - Scott D. Miller

 

Scott D. Miller je psycholog, psychoterapeut, univerzitní profesor a prominentní výzkumník, který se věnuje především výzkumu účinnosti terapie. Mimo jiné pracoval několik let jako terapeut s uživateli alkoholu, drog a závislými, kdy byl vedoucím oddělení pro léčbu závislostí v Brief Family Therapy Center v Milwaukee v USA, s lidmi bez domova a různými dalšími sociálně vyloučenými skupinami lidí. Byl spoluzakladatelem a ředitelem Institutu pro studium terapeutické změny a po celou dobu své profesní kariéry se intenzivně věnuje nejen výzkumu a terapii, ale také lektorování výcviků, seminářů či workshopů v oblasti psychoterapie a výzkumu a propagaci svých poznatků.

Nyní je ředitelem International Center for Clinical Excellence v Chicagu v USA, jehož je rovněž spoluzakladatelem a v němž se spolu se svými kolegy zaměřuje na výzkum toho, co má v terapii vliv na výsledky, co odlišuje vysoce efektivní terapeuty od těch průměrných a dobrých a jak dosahovat opravdu excelentních výsledků v terapii. Při svých výzkumech se také často zaměřuje cíleně na práci s uživateli drog a závislými.

Číst dál...

Představujeme - Bruce K. Alexander

 

Bruce K. Alexander je psycholog a emeritní profesor, který působil na Department of Psychology, Simon Fraser University v Burnaby v Kanadě, kde se věnoval výzkumu v oblasti psychologie závislosti. Proslavil se především sérií výzkumů přezdívaných jako „Krysí park“. Při nich se svými kolegy zpochybnil, do té doby neotřesitelnou, hypotézu o závislosti jako o chronickém progresivním onemocnění. Tyto výzkumy patří k prvním, které také poukázaly na omyl, jenž v té době patřil mezi dominantní mýty, že všichni, nebo alespoň většina uživatelů drog, zejména opiátů, se stanou závislými.

Vzhledem k tomu, že výsledky těchto výzkumů byly v zásadním rozporu s tehdejším dominantním pohledem na závislost, vyvolaly bohužel pouze negativní reakce v mainstreamovém tisku a byly rychle zapomenuty. Pozornost veřejnosti znovu upoutaly díky knize autorky Lauren Slater Opening Skinner’s Box: Great Psychological Experiments of the Twentieth Century (2005). Dnes jsou tak tyto výzkumy široce známé a citované.

Číst dál...

Kritika kontrolovaných studií s náhodným výběrem - a zase ten kontext

 

Trudy Dehue je psycholožkou, výzkumnicí a profesorkou filozofie a historie vědy, která pracuje na Faculty of Behavioural and Social Sciences, University of Groningen v Nizozemí. Mimo jiné se zabývá historií a předpoklady výzkumných metod nebo tím, jak jsou vytvářeny rozdíly mezi legálními a nelegálními drogami.

Účelem tohoto článku je podrobit kritice výzkumnou metodu kontrolovaných studií s náhodným výběrem (RCT), obzvlášť při použití v sociálních vědách. Trudy Dehue používá jako příklad uplatnění RCT pilotní studii bezplatného podávání heroinu, která se uskutečnila v Nizozemí koncem devadesátých let minulého století. Autorka nejen dokládá, že žitou zkušenost nelze nikdy jednoduše vměstnat do kategorií a odvodit jasné objektivní závěry, tedy „tvrdá data“, jak si klade za cíl RCT, ale také velice dobře ukazuje, jak se změna kontextu užívání drog může odrážet na fenoménech, které považujeme za nezpochybnitelně biologické, tedy např. chuť drogy, rauš, apod.

Číst dál...

Význam kontextů z pohledu Camerona Duffa

 

Cameron Duff pracuje v National drug research institute v Melbourne v Austrálii a také na Faculty of Medicine, Nursing & Health Sciences, Monash university, v Claytonu v Austrálii. Jeho výzkum se týká vztahu mezi zdravím, místem a sociálním začleňováním, se zaměřením na duševní choroby a užívání návykových látek. Jeho práce sleduje sociální, emoční a materiální dimenze zdraví a nemoci.

V představovaném článku Duff zdůrazňuje potřebu zahrnout do teorií drogové závislosti také lokální kontexty, ve kterých se užívání drog v praxi odehrává. Článek je přitom mířen především do praxe na úrovni lokálních politik a nastavení preventivních a harm reduction intervencí.

Číst dál...

Představujeme - Stanton Peele

 

Stanton Peele je jedním z nejvýznamnějších a nejvlivnějších odborníků v oblasti užívání drog a závislostí, který se tomuto tématu aktivně věnuje již po několik desetiletí. Je americkým psychologem, psychoterapeutem, výzkumníkem, univerzitním profesorem na New School University, New York v USA, Silver School of Social Work - New York University v USA, Bournemouth University, Dorset ve Velké Británii a především dlouholetým kritikem medicínského pojetí závislosti a mnoha mýtů, které se na poli užívání drog a závislostí vyskytují.

Už od své první knihy Láska a závislost (1975) setrvale zpochybňuje koncept závislosti jako nemoci a mýty o užívání drog a závislostech v knihách, článcích a čím dál více také v internetových blozích a diskusích.

Číst dál...

Darin Weinberg - Závislosti optikou sociologie

 

Autorem tohoto článku je současný britský sociolog a výzkumník Darin Weinberg, jenž působí na Department of sociology, Univerzity of Cambridge ve Velké Británii. Závislosti patří mezi hlavní oblasti zájmu tohoto předního sociologa, který v námi představovaném článku shrnuje nejvýznamnější sociologické studie týkající se fenoménu závislosti.

Začíná u klasické teorie Alfreda Lindesmithe, který bývá nazýván otcem sociologie závislosti a jako první upozornil na význam sociální složky závislosti. Dále představuje funkcionalistické modely vycházející z Mertonovy teorie, které konceptualizují užívání drog především jako deviantní jednání, a tedy úzce související s normami ve společnosti. 

Číst dál...

Bez léčby to jde, aneb slavná studie o veteránech z Vietnamu

 

Tento článek se tematicky vrací ke slavné studii stejného autora o veteránech z Vietnamu. Jedná se v podstatě o další ránu konceptu závislosti jako chronické nemoci, či spíše jednu z prvních, která mu byla zasazena. Autorkou je profesorka sociálních věd v psychiatrii a přední výzkumnice v oblasti psychiatrického výzkumu Lee Nelken Robins, která působila na Washington University v St. Louis v USA.

Mezi roky 1972 a 1974 se díky dobrému přístupu k velkému množství dat podařilo přesvědčivě doložit, že vojáci, kteří sloužili ve Vietnamu, a kteří si tam vypěstovali závislost na drogách, po návratu do USA v užívání drog nepokračovali. A to přesto, že neprošli žádnou odbornou léčbou. Článek z roku 1993 se zamýšlí nad tím, proč tento nový pohled na užívání drog (zejména heroinu) nedokázal ovlivnit dominantní postoje k heroinové závislosti.

Číst dál...

Marc Lewis - proč závislost není nemoc mozku

 

Přinášíme vám další z řady kritik konceptu závislosti jako nemoci. Tentokrát se jedná o článek, jehož autorem je Marc Lewis, vývojový neurolog a profesor vývojové psychologie, který působil na univerzitě v Torontu (1989 až 2010) a v současnosti pracuje v Radboud University Nijmegen v Nizozemí.

Na úvod svého článku zmiňuje jakousi základní tezi stoupenců konceptu závislosti jako nemoci, která hovoří o změnách v dopaminovém systému v důsledku závislosti. Vedle ní pak staví přirozené zotavení lidí s různými závislostmi, jakožto něco, co není tento koncept schopen vysvětlit. Zmiňuje často opomíjenou skutečnost, že si většina lidí poradí sama, bez léčby, jednoduše proto, že na tom sami tvrdě pracují – například u závislých na alkoholu uvádějí různé statistiky a výzkumy od 50 do 80%.

Číst dál...

Každá mince má dvě strany, aneb něco málo o Metadonu

 

Přinášíme vám trochu jiný pohled na Metadon a jeho využívání při práci s uživateli drog. Autorem tohoto článku je Philippe Bourgois, pracovník Departments of Anthropology & Family and Community Medicine, University of Pennsylvania ve Filadelfii v USA.

P. Bourgois je autorem řady knih a článků, které sepsal na základě své dlouhodobé etnografické práce v prostředí lidí bez domova, kteří užívali tvrdé drogy. Několik let žil přímo mezi nimi. V tomto textu nabízí kritiku metadonové substituce v USA. Začíná příběhem svého souseda, který nebyl nikdy fyzicky závislý na heroinu, ale vypěstoval si silnou závislost na legálně podávaném metadonu, která mu pak ale znemožnila chodit do práce, protože by si pro metadon nemohl denně chodit. Využívá koncept M. Foucaulta bio-moc a ukazuje, že definování výdeje metadonu jako léčby závislosti je ukázkou bio-moci v praxi. 

Číst dál...

Craig Reinarman - kritika pojetí závislosti jako nemoci

 

Představujeme vám jeden z nesčetného množství kritických článků k pojetí závislosti jako nemoci. Jeho autorem je Craig Reinarman, který je pracovníkem Department of Sociology, University of California, Santa Cruz v USA.

Autor chce ukázat, že pojetí závislosti jako nemoci nemůže být vnímáno jako fakt, a to přesto, že tvrzení „závislost je nemoc mozku“ se stalo mantrou vědecké obce i širší veřejnosti. Článek se zabývá historickými, kulturními a náboženskými vlivy, v rámci nichž se pojetí závislosti jako nemoci začalo utvářet koncem 18. a začátkem 19. století, a to spíše jako součást ideologického hnutí než jako vědecký objev. Důkazy ve vědě se měly hledat až později, nikdy se však nenašly. Mezitím začalo být pojetí závislosti jako nemoci využíváno k politickým účelům – např. k válce proti drogám, anebo k zavírání lidí z chudých komunit do vězení nebo léčeben (s dodatkem: pro jejich dobro).

Číst dál...

Mýty o závislosti v podání Shauna Shellyho

 

Představujeme vám jednoho z dnes již mnoha zahraničních profesionálů v oblasti drogové problematiky, kteří poukazují na množství mýtů v této oblasti, které jsou zde stále velmi rozšířené a mnoho pracovníků, a tím i služeb, z nich doposud vychází. Shaun Shelly, o němž je řeč, spolupracuje s Addictions Division: Department of Psychiatry and Mental Health, University of Cape Town v Jihoafrické republice a je také členem South African Addiction Medicine Society.

Níže najdete úryvek z tohoto článku a především odkaz na jeho úplné znění.

 

Shelly, S. (2014). Myths of addiction

Myths of Addiction
This is a recent talk I presented at the South African College of Applied Psychology Festival of Learning and at the University of Cape Town Department of Psychiatry and Mental Health addictions forum.

Číst dál...

Krysí park ožívá

 

Známý experiment kanadského psychologa Bruce Alexandra přezdívaný "Rat Park" (krysí park - psal jsem o něm zde http://psychologie.cz/kultura-zavislosti/) dostal hezkou komiksovou podobu: http://www.stuartmcmillen.com/comics_en/rat-park/#page-38.

Kromě toho jsem narazil na zajímavý výzkum v časopise Neuropsychopharmacology, který je zajímavým doplněním ke krysímu parku (http://www.nature.com/npp/journal/v37/n7/full/npp20122a.html). V první části došel k podobným závěrům: myši, které žili v bohatém prostředí, neměli výrazné preference užívat dál kokain, když jim byl jednou aplikován. Oproti tomu myši, které žili v izolaci, výrazně inklinovali k dalšímu užívání kokainu.

Celý článek

Jste zde: Úvodní stránka Ze zahraničí