JA University - шаблон joomla Продвижение
Jste zde: Úvodní stránka Ze zahraničí Představujeme - Scott D. Miller

Představujeme - Scott D. Miller

 

Scott D. Miller je psycholog, psychoterapeut, univerzitní profesor a prominentní výzkumník, který se věnuje především výzkumu účinnosti terapie. Mimo jiné pracoval několik let jako terapeut s uživateli alkoholu, drog a závislými, kdy byl vedoucím oddělení pro léčbu závislostí v Brief Family Therapy Center v Milwaukee v USA, s lidmi bez domova a různými dalšími sociálně vyloučenými skupinami lidí. Byl spoluzakladatelem a ředitelem Institutu pro studium terapeutické změny a po celou dobu své profesní kariéry se intenzivně věnuje nejen výzkumu a terapii, ale také lektorování výcviků, seminářů či workshopů v oblasti psychoterapie a výzkumu a propagaci svých poznatků.

Nyní je ředitelem International Center for Clinical Excellence v Chicagu v USA, jehož je rovněž spoluzakladatelem a v němž se spolu se svými kolegy zaměřuje na výzkum toho, co má v terapii vliv na výsledky, co odlišuje vysoce efektivní terapeuty od těch průměrných a dobrých a jak dosahovat opravdu excelentních výsledků v terapii. Při svých výzkumech se také často zaměřuje cíleně na práci s uživateli drog a závislými.

Na tato témata sepsal se svými kolegy nesčetné množství článků, ve kterých představili řadu převratných zjištění a myšlenek v oblasti terapeutické práce (používá různá označení – treatment, clinical work, psychotherapy, therapy, counseling, pod něž zahrnuje to, co můžeme nazvat jako „práce na změně“, proto používáme obecnější označení terapie nebo terapeutická práce). Některé z více než sta těchto článků můžete nalézt přímo na jeho webových stránkách a některé vám zde sami blíže představíme.

V současnosti také působí na pozici Professor of Behavioral Health na Arizona State University v Phoenixu v USA. Nadále intenzivně přednáší na konferencích, lektoruje výcviky, semináře a workshopy a přibližuje výsledky svých výzkumů po celém světě. Zajímavá je rovněž informace, že Scott patří mezi skupinu profesionálů, jejichž práce, myšlení a výzkumy jsou prezentovány na prestižní konferenci Evolution of Psychotherapy. A jeho terapeutické případy jsou uváděny ve sbírkách případů nejvýznamnějších terapeutů (Carlson, Kottler).

Scott D. Miller je také spoluautorem 11 vlivných knih, v nichž především přibližuje výše zmíněné poznatky o tom, co v terapeutické práci funguje a co vliv na výsledky naopak nemá, nebo jak zlepšovat svou terapeutickou práci a dosahovat v ní mimořádných výsledků. Patří mezi ně například The Heart and Soul of Change (2nd Ed.): Delivering “What Works” (2009), Staying on Top and Keeping the Sand Out of Your Pants (2005), The Heroic Client (2nd Ed.): A Revolutionary Way to Improve Effectiveness through Client-Directed, Outcome-Informed Therapy (2004), Psychotherapy with Impossible Cases: Efficient Treatment of Therapy Veterans (1997) nebo The "Miracle" Method: A Radically New Method for Finding Solutions to Problem Drinking (1995), která vyšla v letošním roce v nakladatelství Portál pod názvem Zázračná metoda: radikálně nový přístup k problémovému pití alkoholu, a kterou jsme vám blíže představili v sekci Literatura.

Při svém hledání toho, co v terapii funguje, provedli Scott a jeho kolegové spoustu vlastních výzkumů i meta-analýz dostupných dřívějších výzkumů. Zaměřili se například na srovnání efektivity jednotlivých terapeutických přístupů, na prozkoumání teorie, že ke každému typu problému (potřebě, diagnóze) existuje jeden nevhodnější (nejefektivnější) konkrétní přístup (terapeutický přístup, technika, manualizovaný postup), na zkoumání případné závislosti efektivity terapie na míře závažnosti problému apod.  Mezi všemi těmito faktory a efektivitou terapie však nenašli žádné souvislosti:

  • při své práci zjistili, že není žádný rozdíl v efektivitě jednotlivých terapeutických přístupů
  • že žádné manuály a manualizované léčebné postupy nezlepšují výsledky (výzkumy naznačují, že mají jen malý vliv na výsledky, který se navíc jeví jako negativní, zároveň neumožňují skutečně individuální přístup, nezbytný ke zvyšování efektivity)
  • že z hlediska efektivity nezáleží na tom, s čím klient přichází, s čím se potýká, jaká je intenzita jeho problémů
  • že samotné terapeutické techniky mají na výsledek jen minimální vliv
  • že zmíněná teorie o existenci jednoho nejvhodnějšího přístupu ke každému typu problému (potřebě, diagnóze) je mylná apod.

Zjistili, že tím, co skutečně ovlivňuje výsledky, tedy efektivitu terapeutické práce, je něco zcela jiného. Jsou to především mimoterapeutické faktory, kvalita a síla pracovního spojenectví mezi klientem a pracovníkem (working alliance – což zahrnuje klientův pohled na terapeutický vztah, konsensus terapeuta a klienta na cílech a způsobech práce a to, jak klient sám rozumí své situaci a jak si představuje změnu), nebo pracovníkovy specifické oborové (nikoliv obecné) interpersonální dovednosti. Ke zcela totožným výsledkům došli i v oblasti práce s uživateli drog a závislými. Mimo to zároveň identifikovali tři specifické pracovní strategie vysoce efektivních terapeutů:

  • znát svou základní čáru (baseline)
  • získávat formální, rutinní, průběžnou zpětnou vazbu od klientů (o výsledcích, pracovním spojenectví a spokojenosti klienta)
  • provádět promyšlenou praxi (deliberate practice)

Na základě svých výzkumů nakonec dospěli k funkčnímu přístupu pro dosahování mimořádných výsledků v terapii. Začali jej označovat jako Client-directed, outcome-informed treatment nebo v novějších článcích Feedback-informed treatment. Jeho základem je poskytovat vysoce individualizované služby (doslova je šít na míru), na základě neustálého průběžného získávání výše popsané zpětné vazby flexibilně a v maximální míře přizpůsobovat služby každému klientovi a maximálně rozvíjet a udržovat výše popsané pracovní spojenectví. Pracovník by měl rovněž provádět promyšlenou praxi (podrobněji o ní Scott píše v několika svých článcích)a srovnávat výsledky své práce s ostatními pracovníky.

Pro získávání zpětné vazby se svými kolegy vyvinul jednoduché a efektivní nástroje - Outcome rating scale a Session rating scale. Jde o nástroje, které jsou používány při každé konzultaci s klientem (párem, rodinou, skupinou), jsou uznány jako validní a reliabilní a jsou bezplatně k dispozici na Scottových webových stránkách, včetně několika článků o jejich vývoji, využití, výzkumu jejich efektu a „uživatelského manuálu“.

Pro lepší představu o významu a dopadech poznatků Scotta D. Millera a jeho kolegů vám zde přiblížíme jeden z jimi zmiňovaných výzkumů. V něm bylo sledováno 461 Norských párů v manželské terapii, které byly rozděleny do dvou skupin. Jedna byla v běžné manželské terapii jako obvykle, druhá ve stejné manželské terapii se zpětnou vazbou. Výzkumníci pak sledovali, u kolika procent párů oba dosáhli svého cíle nebo jej překonali. Výsledky jsou ohromující:

  • u terapie jako obvykle – 17%
  • u terapie se zpětnou vazbou – 50%
  • u párů v terapii se zpětnou vazbou bylo navíc o 50% méně rozvodů/rozchodů

V minulosti Scott pracoval se Stevem de Shazerem a Insoo Kim Berg, kteří byli se svým týmem ve zmíněném Brief Family Therapy Center v americkém Milwaukee autory Na řešení zaměřeného přístupu v psychoterapii (Solution focused, který patří mezi tzv. systemické či postmoderní přístupy). V dubnu 2014 také navštívil ČR, kdy lektoroval organizací Dalet (www.dalet.cz) v Olomouci pořádaný seminář s názvem Terapeutická excelence – mimořádné výsledky v běžné terapeutické praxi. Jeho hlavními tématy byly:

  • co říká o účinnosti terapie výzkum, včetně toho, co na ni vliv má a co nikoliv
  • tři specifické pracovní strategie vysoce efektivních terapeutů
  • metody získávání formální zpětné vazby od klientů, měření užitečnosti své každodenní praxe, zvyšování její účinnosti a včasné odhalování případů, kdy hrozí předčasné ukončení nebo nulový výsledek spolupráce

Zajímavé je rovněž srovnání výsledků výzkumů, prezentovaných Scottem a jeho kolegy, s navrhovanou Koncepcí specializovaných adiktologických služeb v ČR. Ve světle těchto výsledků se plně odhaluje nesmyslnost některých tvrzení uvedených v Koncepci. Kupříkladu v popisech tzv. adiktologických výkonů se u popisů terapií můžeme setkat s tímto: „Jedná se o soubor speciálních postupů a technik…“ nebo „Jde o způsob práce v adiktologii nezbytný a pro ni specifický.“

Vysoce expertní a úzce medicínský přístup Koncepce je také opakem toho, k čemu Scott D. Miller v oblasti terapie vybízí. Ten vyzývá k opuštění medicínského modelu a jeho nahrazení modelem kontextuálním. Tedy k opuštění přístupu, kdy je k problému přistupováno jako k nemoci, k níž je na základě diagnózy (bez ohledu na konkrétní potřeby konkrétního člověka) přiřazena vhodná léčba (předem připravený, unifikovaný postup), aniž by byl klient tázán, zdali je tohle právě to, co potřebuje a chce. Cílem je zde vyléčit nemoc.

Navrhuje jeho nahrazení přístupem, kdy je spolupráce řízena klientem a jeho potřebami, tedy nikoliv domnělými nezbytnými kroky plynoucími z diagnózy, ale skutečnými potřebami konkrétního člověka, s důrazem na užitek spolupráce pro tohoto konkrétního člověka a na kontext jeho reálného života. Cílem je v tomto přístupu pomoci klientovi obnovit jeho fungování v jeho reálném životě.

K tomuto posunu k neexpertní perspektivě Scott vybízí na základě výsledků svých výzkumů i meta-analýz mnoha jiných výzkumů a jak můžete již z tohoto krátkého představení dobře vidět, navrhovaná Koncepce je ve zcela zásadním rozporu s těmito výsledky, s poznatky o tom, co v terapeutické práci funguje a je efektivní.

Scott je také dalším z řady kritiků konceptu závislosti jako nemoci, kdy k tomu již ve zmíněné knize z roku 1995 spolu s Insoo Kim Berg na rovinu píše: „Pro představu, že alkoholismus je nemoc, jednoduše žádný vědecký důkaz neexistuje.“

 

Osobní stránky Scotta D. Millera: http://www.scottdmiller.com

Stránky Mezinárodního centra pro klinickou excelenci: http://www.centerforclinicalexcellence.com

 

Jste zde: Úvodní stránka Ze zahraničí Představujeme - Scott D. Miller